Litoměřice mají dnes více než 25 tisíc obyvatel a rozkládají se na pahorku nad řekou Labem a v jeho okolí. Ačkoli lidé sídlili na tomto místě už v období mladšího neolitu, historie královského města se začala psát v roce 1234, kdy ho založil král
Václav I.
Událostí významných pro město samé i celou zemi se zde odehrálo tolik, že i těch nejvýznamnějších jsou desítky. Na našich stránkách z nich proto najdete jen výběr.
Už v roce 1057 byla založena kapitula a u ní postaven kostel sv. Štěpána. Tím se Litoměřice staly sídlem významného církevního úřadu. Tradici pak upevnilo zřízení druhého českého biskupství v roce 1655. Biskupská rezidence i další budovy vyrostly v místech, kde stával původní přemyslovský hrad a kapitula, a jsou dodnes dominantami města.
Západně nad městem se tyčí vrch Radobýl. Je z něj krásný výhled na město i okolí. Ten prý ocenil i Karel Hynek Mácha, který v Litoměřicích krátce pracoval a zemřel. Ačkoli příčiny jeho smrti jsou dodnes nejisté, jisté je, že na svém posledním výšlapu mířil na Radobýl. Z něj prý také viděl požár, který rychle běžel hasit. Nato onemocněl a 6. listopadu 1836 zemřel. Jeho první hrob můžete vidět na místním hřbitově. Ve Vikárce - domku, kde bydlel - je dnes expozice, která básníka připomíná. Jeho ostatky jsou dnes uloženy v Praze na Vyšehradském hřbitově.
Radobýl věnoval měšťanům Karel IV., aby na jeho úpatí vysázeli vinice. Vínu se tu dařilo a litoměřické bylo prý oblíbené i na královském dvoře, kam podle královského nařízení putoval každý desátý sud. Můžete ho ochutnat i dnes, například při návštěvě zdejšího vinařství.
Mezi husitskými válkami a pobělohorskou dobou prožily Litoměřice dlouhé období rozkvětu. Tehdy se celé město převléklo do renesančních šatů, které velká část domů na Mírovém náměstí dodnes nesundala. K období renesance se také váží dvě významné události. Tou první byl sněm zemských stavů, který do Litoměřic svolal císař a král Ferdinand I. Habsburský v roce 1547. V sále litoměřické radnice žádal o podporu vojenského tažení proti saským protestantům, zástupci měst ho ale ve většině odmítli. Důsledky byly fatální. Ferdinand v tažení zvítězil i bez jejich podpory a odbojná česká města potrestal ztrátou mnoha důležitých práv.
Druhá významná událost renesance patří do oblasti anatomie. V roce 1600 tu lékař Jan Jesenius uskutečnil první pitvu v českých zemích.
Za období rozkvětu lze v Litoměřicích určitě považovat i období 19. století. Úrodný kraj umožnil městu prosperitu založenou na zemědělství. Rozvíjel se potravinářský průmysl, město se rozšířilo za středověké hradby. Dorazila sem železnice. Vznikla celá řada neorenesančních a secesních domů určených k bydlení, pro úřady i pro kulturu. K novým rozměrům města od té doby patří parky, rozhledna na Mostné hoře a sportoviště na Písečném ostrově.
Že je zemědělství a z něj ta nejnáročnější část - ovocnářství - v Litoměřicích stále doma, o tom svědčí už více než třicetiletý veletrh Zahrada Čech, který se koná vždy v září na zdejším výstavišti.
A na závěr jedna smutná připomínka. Největší válečný konflikt všech dob -
2. světová válka - přinesla Litoměřicím, ležícím na jazykové hranici, další těžké období. Na úpatí kopce Bídnice umístili nacisté továrnu Richard s pobočkou koncentračního tábora Flössenburg. Dnes je tam pamětní místo. Německé obyvatelstvo města, které představovalo více než dvě třetiny osídlení, bylo po válce odsunuto.